Shifter960 Odesláno Únor 25, 2009 Nahlásit Share Odesláno Únor 25, 2009 Takže potřebuju referát z fyziky Na jedno téma z těhlech mužete si vybrat ať je to klidně skopírované lehce(z čeho), ale alespon na 4 stránky + nějaké ty obrázky, ať je to pls do zítřka 7:00 když vše bude mužu dát učet na ulož.to kde je cca 30gb a na Czshare mužu poslat cca 4 gb :cheesygrin: 1-principy a funkce jader. reaktorů 2-Jaderná El. v ČR A SL 3-Jak pracuje Jader. El. 4-jader. El. v EU 5-Jader. El. ve zbytku světa 6-Klady a zápory jader El. 7-havarie Jader. El. Citovat Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Fashion02 Odesláno Únor 25, 2009 Nahlásit Share Odesláno Únor 25, 2009 mas PM s referatem ;) Citovat Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Shifter960 Odesláno Únor 25, 2009 Autor Nahlásit Share Odesláno Únor 25, 2009 mas PM s referatem ;) Byl už smazán pls ještě jednou Citovat Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Shifter960 Odesláno Únor 25, 2009 Autor Nahlásit Share Odesláno Únor 25, 2009 Prosím Fashion02 referát nedodal nikdo jiný dám vše co nabízím když to bude ono Citovat Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Fashion02 Odesláno Únor 25, 2009 Nahlásit Share Odesláno Únor 25, 2009 uz sem ti to poslal znova=´) Citovat Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Shifter960 Odesláno Únor 25, 2009 Autor Nahlásit Share Odesláno Únor 25, 2009 uz sem ti to poslal znova=´) Je ot celkem dobré ale chtělo y to havárie všech Jader. El. co byly jinak když do zítra 7:00 nic další nedostanu CREDITS jsou tvoje Citovat Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
<^KeNnY^> Odesláno Únor 25, 2009 Nahlásit Share Odesláno Únor 25, 2009 Havárie jaderné elektrárny v Černobylu Havárie jaderné elektrárny Černobyl V dubnu tohoto roku to bylo od jaderné havárie v Černobylu 22 let. Havárie jaderné elektrárny Černobyl 26. dubna 1986 – to je největší jaderná nehoda v historii jaderné energetiky. K události došlo ve 4. bloku jaderné elektrárny v Černobylu, která leží na území dnešní Ukrajiny. V té době byla Ukrajina součástí Svazu sovětských socialistických republik (SSSR). Černobylská jaderná elektrárna, kterou tato jaderná nehoda postihla, se nachází zhruba 130 kilometrů severně od hlavního města Ukrajiny, Kyjeva – blízko hranice s Běloruskem. K výbuchu, kterým se jaderná havárie spustila, došlo v 1:24 hodin ráno tamního času. Jadernou nehodu způsobil experiment, který měl v reaktoru jaderné elektrárny ověřit setrvačný doběh turbogenerátoru. Test měl být proveden těsně před odstavením reaktoru z provozu. Experimentem se mělo zjistit, zda bude generátor jaderného reaktoru po rychlém uzavření páry do turbíny schopen při svém setrvačném doběhu ještě zhruba 40 sekund napájet proudem čerpadla havarijního chlazení. Před zahájením testu jaderné elektrárny Černobyl a v jeho průběhu došlo k několika vážným lidským chybám a nedodržení bezpečnostních předpisů. Následkem toho v průběhu experimentu nekontrolovatelně vzrostl výkon reaktoru, došlo k přehřátí paliva a destrukci jeho pokrytí. Následovala jaderná havárie - dva výbuchy (zhruba 40 – 60 sekund po zahájení experimentu). Jaderný reaktor byl přetlakován tak, že pára při první explozi odsunula horní betonovou desku reaktoru o váze 1000 tun. Druhá exploze následovala v rozmezí dvou až pěti sekund po první a došlo k ní (podle jedné z verzí) vniknutím vzduchu do reaktoru a reakcí vodní páry s rozžhaveným grafitem Fakta o havárii jaderné elektrárny Havárie jaderné elektrárny Černobyl nenastala v běžném provozu, tedy v režimu standardní výroby elektřiny. Jaderná havárie nastala v mimořádném režimu, kdy byl jaderný reaktor odstavován z provozu a přitom byl prováděn plánovaný experiment, jehož cílem bylo ověřit, zda elektrický generátor (poháněný turbínou) je po rychlém uzavření přívodu páry do turbíny schopen při svém setrvačném doběhu ještě nějakou dobu napájet čerpadla havarijního chlazení (právě pro případ havárie jaderné elektrárny). Navíc, při vyšetřování důvodů k provedení onoho osudného experimentu v Černobylu vyšlo najevo, že systém využití setrvačné energie měl být funkční ještě před spuštěním bloku Stupněm číslo 7-tedy nejvyšší stupeň podle stupnice IDNES byla za více než 40 let provozování jaderných elektráren ve světě klasifikována pouze havárie jaderné elektrárny Černobyl. Příčiny jaderné havárie Černobyl je stále ještě předmětem šetření, úvah a hledání chyb, jejichž důsledkem byla nejhorší jaderná nehoda v historii. Jaderná havárie byla způsobena souhrnem více faktorů, které k ní svým dílem, i když ne bezprostředně, přispěly. Jde především o samotný projekt reaktoru RBMK, kterými byl Černobyl osazen a se kterým je dnes jaderná nehoda spojována. Jaderná havárie byla také do značné míry způsobena selháním lidského faktoru na všech úrovních. Byla do značné míry způsobena profesními chybami, kterých se dopustil provozní personál. Ten nerespektoval bezpečnostní omezení a předpisy. Samotný experiment, který nakonec přímo způsobil jadernou havárii, byl pojímán jako čistě elektrotechnická záležitost, která neměla mít žádný význam z hlediska jaderné bezpečnosti – řídili jej proto elektrotechnici, nikoliv specialisté na provozní režimy a jadernou bezpečnost. Začátek experimentu byl odložen. Odklad experimentu způsobil, že jej z hlediska personálu obsluhy elektrárny prováděla jiná směna než ta, která se na jeho realizaci připravovala. V noční směně bylo méně zkušených operátorů, kteří se navíc na experiment nepřipravovali. Průběh jaderné havárie v Černobylu Jaderná havárie v elektrárně Černobyl se projevila dvěma explozemi, které rozmetaly část aktivní zóny jaderného reaktoru, včetně paliva a hořícího grafitu. Horní část budovy reaktoru 4. bloku elektrárny Černobyl byla zničena. Vznikl požár na střeše turbínové haly a také v prostorách reaktorové haly. Hořící radioaktivní grafit z reaktoru byl vyvržen do areálu jaderné elektrárny. Hořela také zhruba čtvrtina grafitových bloků v jaderném reaktoru. Z rozbitého a rozžhaveného reaktoru 4. bloku elektrárny Černobyl začala unikat radioaktivita, jejímž důsledkem bylo masivní radioaktivní zamoření bezprostředního, ale později i stále vzdálenějšího okolí. Jaderná havárie se ale v žádném případě neprojevila nukleárními (jadernými) výbuchy. U obou explozí šlo o „klasickou“ reakci. První výbuch byl způsoben přetlakem v uzavřeném prostoru. Přesné příčiny druhého výbuchu nebyly doposud spolehlivě objasněny. Pravděpodobně se však jednalo o reakci rozžhaveného grafitu a páry se vzduchem. Prvním krokem likvidace jaderné havárie v elektrárně Černobyl bylo hašení požáru v reaktorové hale a na střeše turbínové haly. Speciálnímu hasičskému útvaru se podařilo tento požár zlikvidovat zhruba po třech hodinách od výbuchu v reaktoru. Uvnitř reaktoru však stále hořel grafit. Mezi první oběti patřili hasiči. Ti nebyli vybaveni ochrannými pomůckami, respirátory ani obleky. Za pouhých 15 minut byl člověk v tomto prostředí odsouzen k smrti z ozáření. Potřebné vybavení neměli ani vojáci, kteří z helikoptér zalévali reaktor. Hasiči, kteří jadernou havárii likvidovali, vůbec neznali příčinu ohně a zalévali nejdříve trosky reaktoru vodou, čímž situaci ještě zhoršovali a docházelo k dalším menším explozím a následné akceleraci radioaktivního zamoření. Aby se zabránilo únikům radioaktivity, byl reaktor postupně zasypán celkem pěti tisíci tun sloučenin bóru, dolomitu, písku, hlíny a olova shazovanými z rychle přelétajících vrtulníků. Sypké materiály uhasily požár grafitu a částečně absorbovaly unikající radioaktivní aerosoly. Dva týdny po jaderné havárii rozhodly sovětské úřady zakonzervovat celý havarovaný blok včetně strojovny do tzv. sarkofágu - betonové obálky s vestavěným chladícím systémem. Radioaktivní zamoření Po explozi Černobylu se stalo největším nebezpečím pro okolí radioaktivní zamoření. Podle sovětských zpráv přestala radioaktivita z reaktoru unikat až 6. května 1986. Od 7. května byla aktivní zóna 4. bloku elektrárny Černobyl chlazena tekutým dusíkem a 8. května klesla teplota v aktivní zóně na cca 300 °C. Radioaktivní zamoření bylo způsobeno celou řadou látek, které z reaktoru jaderné elektrárny Černobyl následkem dvou výbuchů unikly. Jednalo se o radioaktivní vzácné plyny, zejména izotopy xenonu (Xe) a kryptonu (Kr,),jodu (I) v plynné fázi, ve formě aerosolů i ve formě organické. Další těkavé prvky a sloučeniny, telur (Te) a cesium (Cs), se do ovzduší dostaly formou aerosolů nebo s částicemi rozprášeného jaderného paliva. V menším zastoupení šlo o radioizotopy málo těkavých prvků, jako je cer (Ce), zirkonium (Zr), barium (Ba) a stroncium (Sr). Tyto netěkavé radionuklidy se vyskytovaly ve formě větších aerosolů, a proto byl jejich dopad omezen převážně na území v bezprostředním okolí elektrárny. V menším množství se však dostaly i do větší vzdálenosti. S rozprášeným palivem unikly do ovzduší i aktinidy. Zpráva Černobylského fóra uvádí také izotopy plutonia (Pu) a americia (Am). Výbuch v jaderné elektrárně Černobyl vynesl radioaktivní látky do výše asi 1500 metrů. V této výšce proudil vzduch z jihovýchodu rychlostí 8 až 10 m/s. Vzniklý radioaktivní mrak byl větrem hnán nejdříve nad Skandinávii, kterou přeletěl a obrátil se zpět k místu svého vzniku. Ještě v den havárie však vítr na Ukrajině změnil směr a vál kontaminovanou vzdušnou masu přes Polsko přibližně směrem na tehdejší Československo a na Rakousko. Později se vzdušná vlna odrazila od Alp a vracela se zpět směrem na Polsko. Druhá velká vlna radioaktivního zamoření zasáhla i Bulharsko. Radioaktivní jód, jehož únik hrál při nehodě významnou roli, má velmi krátký poločas rozpadu a relativně brzy po nehodě se přirozeným způsobem rozložil na neškodné látky. Při zkoumání dlouhodobějších dopadů tedy dnes již jód nehraje žádnou roli a radioaktivním zamoření se dnes již nepodílí. Z hlediska radioaktivního zamoření jsou však horší stroncium a césium - mají poločas rozpadu 30 let. Obě látky tedy budou hrát roli ještě po několik desetiletí. Izotopy plutonia a americia přetrvají na zasaženém území pravděpodobně až tisíce let, ale jejich příspěvek k ozáření lidského organizmu je zanedbatelně nízký. Černobyl - Oběti jaderné nehody V Kyjevě se klidně slavil první máj. Lidé nebyli informováni. Přesto mnozí tušili, že něco není v pořádku. Od rána do noci projížděly ulicemi kropicí vozy a splachovaly z asfaltu množství radioaktivního prachu. U všech vchodů do domů, úřadů, obchodů i kostelů ležely vlhké hadry a lidé si o ně museli čistit podrážky. Mezi lidmi se hovořilo o konspiraci KGB, o invazi mimozemšťanů apod. Radioaktivní zamoření zasáhlo nejvíce město Pripjať, ve kterém tehdy žilo zhruba 50 tisíc obyvatel a které leží asi tři kilometry od havarovaného reaktoru jaderné elektrárny Černobyl. Po celou sobotu (v den kdy jaderná nehoda proběhla, tedy 26. 4. 1986) ponechaly úřady ve městě běžet vše normálním životem a neinformovaly ani o tom, že v bezprostřední blízkosti probíhá likvidace následků havárie jaderné elektrárny, ani o tom, že městu hrozí radioaktivní zamoření. Jaderná nehoda způsobila, že v Pripjati vzrostla úroveň radiace na tisícinásobek přírodního pozadí. Evakuace města proběhla až druhý den, tj. v neděli 27. 4., ve 14.00 hodin. Za necelé tři hodiny bylo město prázdné s výjimkou osob, které zde plnily určité povinnosti. Teprve 2. května bylo rozhodnuto evakuovat obyvatelstvo žijící v okruhu 30 km od reaktoru. Evakuace z celé zóny byla ukončena 6. května 1986. Uvádí se, že havárie jaderné elektrárny Černobyl nějakým způsobem zasáhla zhruba 600 tisíc osob. Oficiální dokumenty rozdělují oběti radioaktivního zamoření do více skupin. Jde především o skupinu „likvidátorů“, kam patří pracovníci záchranných a asanačních čet, zaměstnanci elektrárny, hasiči a policisté. Do konce roku 1987 činil počet lidí patřících do této skupiny 200 – 240 tisíc. V pozdějších letech však počet registrovaných „likvidátorů“ stoupl trojnásobně. Jinou postiženou skupinou je 116 tisíc osob žijících v oblastech, které kontaminovalo radioaktivní zamoření v širším okolí Černobylu a kteří byli evakuováni relativně krátce po havárii do nepostižených oblastí. Dalších 220 tisíc osob, žijících na kontaminovaných územích Běloruska, Ukrajiny a Ruska, bylo evakuováno později. Nejvyššími dávkami radioaktivního záření byli zasaženi pracovníci elektrárny, kteří se nacházeli na místě nehody a záchranáři. Svou roli při vysvětlování takového rozporu hraje způsob poskytování informací v zemích někdejšího Sovětského svazu. Tehdejší režim prováděl politiku téměř absolutního utajování, případně zkreslování informací, a z toho plynula nedůvěra občanů vůči úředním zprávám. Veřejnost a zprostředkovaně i některá média, která neměla dostatek věrohodných informací, pak zřejmě jakékoliv onemocnění či úmrtí přičítala na vrub důsledků havárie v Černobylu. Kdyby to SSSR zveřejnil, mohly by být následky menší. Jaderná havárie a nádorová onemocnění Za jednoznačně prokázaný pozdní účinek havárie v Černobylu, jehož příčinou je radioaktivní zamoření, je považován zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy u jedinců ozářených v dětském věku (tzn. do 18 let věku). Šlo o děti z Běloruska a v menší míře z Ruska a Ukrajiny, které byly zasaženy radioaktivním jódem (I131) jak vdechnutím, tak zejména v důsledku pití mléka od krav, které se pásly na kontaminované trávě. Je obtížné přesně zaznamenat počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu — odhady se pohybují od desítek po stovky tisíc. Lidé v zasažených oblastech dostali v několika hodinách dávky záření dvacetkrát vyšší než za rok dostane člověk kdekoli na Zemi. Byli tedy ozářeni 7308krát více než jiný den. Přes 40 tisíc lidí dodnes trpí nemocemi štítné žlázy, dvanáctkrát se zvýšila onemocnění anémií a leukémie. Na Ukrajině bylo postiženo 1,5 mil. lidí, v Bělorusku žije 1,2 mil. lidí na zamořeném území a asi 3,5 mil. osob v oblastech se zamořenou půdou. Černobyl způsobil ale také psychologické a sociální potíže. Černobyl - Následky jaderné havárie u nás Následky jaderné havárie elektrárny Černobyl byly patrné i na území tehdejší ČSSR. Kontaminované vzdušné masy a s nimi postupující radioaktivní zamoření se k nám dostaly z východu a později naše území zasáhly ještě jednou poté, co se vzdušná vlna odrazila od Alp a putovala zpět směrem na Polsko. První znaky signalizující radioaktivní zamoření v důsledku příchodu kontaminovaných vzdušných mas, přicházejících z Černobylu, zachytili pracovníci Jaderné elektrárny Dukovany, a to v průběhu noci z 29. 4. na 30. 4. 1986. Později toho dne také započala měření Krajských hygienických stanic a pracovišť Institutu hygieny a epidemiologie. Ze zdravotního hlediska nejdůležitějšími radioaktivními látkami způsobující radioaktivní zamoření byly cesium a jód. Úřady v ČSSR vyvíjely snahu omezit radioaktivní zamoření potravin, když největší kontaminace radioaktivním jódem byla očekávána u mléka a čerstvé listové zeleniny. Negativním následkům jaderné havárie na zdraví občanů se však podařilo zabránit. Čerpal jsem z: Velká obrazová všeobecná encyklopedie - James Hughes nakladatelství Václav Svojtka a Co. v roce 1999 www.cernobyl.cz www.wikipedie.cz obsah: 1. Shrnutí o havárii jaderné elektrárny v Černobylu 2. Fakta o havárii v jaderné elektrárně 3. Příčiny jaderné havárie 4. Průběh jaderné havárie v Černobylu 5. Radioaktivní zamoření 6. Černobyl-oběti jaderné havárie 7. Jaderná havárie a nádorová onemocnění 8. Černobyl-následky u nás je to z větší části zkopírovaný, takže by to chtělo nějakký upravy... EDIT: Když tak napiš, můžu se ještě o něco pokusit DRUHEJ POKUS: Jaderná energetika Od havárie Černobylu většina zemí přestala stavět nové jaderné elektrárny a některé země začaly elektrárny i uzavírat. Teprve v posledních třech letech se Jaderná energetika začíná obnovovat. Nejrychleji se rozvíjí v Indii a Číně. Čína chce do roku 2010 desetkrát zvýšit počet svých jaderných elektráren, takže jejich podíl na výrobě elektřiny by měl stoupnout z 1% na 4%. V Evropě je vývoj pomalejší. Nejvíce jaderným elektrárnám důvěřuje Francie, která v nich vyrábí 76% elektřiny a staví také nové elektrárny. Nic na tom nezměnila ani nehoda nové elektrárny, kdy vyteklo 200litrů ozářené vody z primárního okruhu. Hned za Francií jsou Belgie a Švédsko, které vyrábí v jaderných elektrárnách asi polovinu elektrické energie. Švédsko je zajímavé tím, že druhou polovinu získává z vodních elektráren, takže zde emise oxidu uhličitého jsou pouze 22g na kWh. To je rozdíl oproti Dánsku, kde jsou emise 733g na kWh. Přibližně polovinu elektrické energie z jaderných elektráren by měla mít i Česká republika, pokud se podaří spustit Temelín na 100% V Německu vyrábí jaderné elektrárny přibližně 30% elektřiny. Německo se sice zajímá o výzkum nových technologií pro jaderné elektrárny, ale v poslední době se začíná zaměřovat spíše na obnovitelné zdroje a nové elektrárny nestaví. Dnes má Německo 5000 větrných elektráren o celkovém výkonu 2500MW což je srovnatelné s výkonem Temelína. V Anglii jaderné elektrárny vyrábí 29% elektřiny. Anglie je známá tím že se intenzivně zabývá vývojem nových technologií pro jaderné elektrárny i když se zde díky chybné privatizaci, ještě dlouho nebudou stavět nové jaderné elektrárny Ze států Evropské unie má nejméně jaderných elektráren Nizozemí, kde se podílí na výrobě elektřiny pouze 6-ti procenty. Samozřejmě pokud nepočítám nejaderné země. Celkově se v Evropské unii vyrábí 35% elektřiny v jaderných elektrárnách V Ukrajině Evropská unie pomohla postavit 2 jaderné reaktory, výměnou za to, že Ukrajina definitivně odstaví Černobyl. Spojené státy měly v březnu minulého roku 103 jaderných elektráren, které produkují asi 20% elektřiny. Neplánují sice výstavbu nových jaderných elektráren, ale většině stávajících by se mělo prodlužovat povolení k provozu. Také se intenzivně zabývají vývojem nových technologií, stejně jako Velká Británie, Francie a Rusko. Asi největším pokrokem v této oblasti byl objev Urychlovačem řízeného reaktoru. Tento reaktor je totiž schopný spalovat i vyhořelé palivo ze současných reaktorů a ještě z něj získávat energii. Je také schopný spalovat nebezpečné plutonium. Bohužel je toto zařízení technicky i finančně náročné, takže se zatím jeho provoz nevyplatí. Paradoxem je že odpadem tohoto reaktoru je také zlato a platina. A ještě několik zajímavostí: Co se týče absolutní produkce elektřiny na jednoho obyvatele, vyrábí nejvíce elektřiny Kanada, a to 18000 kWh na hlavu. Hned za ní je Švédsko s 17000 kWh. V České republice se na jednoho obyvatele vyrobí 6000 kWh Největší celkový výkon jaderných elektráren mají Spojené státy, a to 95000MW. Druhá je Francie s 65000 MW a třetí j Japonsko s 44000MW. Česká republika má i s Temelínem asi 4000 MW. Celkový výkon všech jaderných elektráren na světě byl v roce 1999 přibližně 360 000 MW a jaderné elektrárny tvořily 17% všech světových elektráren Zdroje: Oficiální internetové stránky firmy ČEZ Časopis Zpravodaj Různé zdroje: cde.ecn.cz/Zprávy/Ruz99cz , www.energyweb.cz/zpravodajství , www.tencl.cz/temelin/ot_zahr.html Přehled jaderných elektráren ve světě (1999) Země Počet obyvatel (miliony) Jaderné elektrárny počet bloků Celkový výkon JE MW Elektřina z jádra v % celku Elektřina celkem TWh/rok Produkce na hlavu (kWh) Argentina 36.7 2 935 9.04 72.90 1984 Arménie 3.4 1 376 36.36 5.72 1678 Belgie 10.2 7 5712 57.74 80.71 7926 Brazílie 171.9 1 626 1.09 291.63 1697 Bulharsko 8.2 6 3538 47.12 30.84 3763 Česká republika 10.3 4 1648 20.77 64.32 6257 Finsko 5.2 4 2656 33.05 66.78 12945 Francie 59.0 59 63103 75.00 500.00 8478 Čína 1246.9 3 2167 1.15 1226.09 983 Indie * 1000.8 11 1897 2.65 432.08 432 Indie od 29.9.2000 13 2446 ?? Japonsko 126.2 53 43691 36.00 852.50 6756 Jižní Afrika 43.4 2 1842 7.41 181.78 4186 Jižní Korea 46.9 16 12990 42.84 228.34 4870 Kanada 31.0 14 9998 12.70 554.33 17878 Litva 3.6 2 2370 73.11 13.49 3762 Maďarsko 10.2 4 1729 38.30 36.81 3614 Mexiko 100.3 2 1308 4.98 191.97 1914 Německo 82.1 20 22282 31.21 513.94 6261 Nizozemí 15.8 1 449 4.02 84.58 5350 Pákistán 138.1 1 125 1.20 57.50 416 Rumunsko 22.3 1 650 10.69 45.00 2015 Rusko 146.4 29 19843 14.41 769.67 5258 Slovensko 5.4 6 2408 47.02 27.90 5171 Slovinsko 2.0 1 632 36.23 12.39 6289 Španělsko 39.2 9 7470 30.99 182.22 4652 Švédsko 8.9 11 9432 46.80 149.79 16809 Švýcarsko 7.3 5 3079 36.03 65.28 8972 Tajvan 22.1 6 4884 26.35 132.26 5981 Ukrajina 49.8 16 13765 43.77 153.87 3089 USA 272.6 104 97145 19.54 3681.68 13504 Velká Británie 59.1 35 12968 28.87 315.86 Citovat Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Shifter960 Odesláno Únor 25, 2009 Autor Nahlásit Share Odesláno Únor 25, 2009 Dám všem co chci darovat když udělá něco jiného než ty havárie Citovat Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
<^KeNnY^> Odesláno Únor 25, 2009 Nahlásit Share Odesláno Únor 25, 2009 MÁŠ TAM DRUHEJ POKUS xD NAPSAL JSEM TI DVA REFERÁTY Citovat Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Shifter960 Odesláno Únor 25, 2009 Autor Nahlásit Share Odesláno Únor 25, 2009 Ten druhý je velice dobrý tak že zatim připadá credits tobě :-) Citovat Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Fashion02 Odesláno Únor 25, 2009 Nahlásit Share Odesláno Únor 25, 2009 mas ode mne 3 referaty :-P Citovat Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Shifter960 Odesláno Únor 26, 2009 Autor Nahlásit Share Odesláno Únor 26, 2009 Fashion02 Dostane odměnu 3K credits jeho referát byl asi nejlepší Citovat Odkaz ke komentáři Sdílet na ostatní stránky More sharing options...
Recommended Posts
Přidej se do diskuze
Můžete přidat přidat příspěvek a zaregistrovat se později. Pokud máte úcet, přihlašte se.