Co je to za žblept, kdyby už si ten synáček sedl do tatínkovy votuzingovaný káry, tak za
A) podle míry tuzingu auta poznáš, jak prasácky tatík jezdí, čímž se může snižovat vliv hry na synáčka, pač vidí, jaký prasárničky papi na silnici provádí
b) velmi pravděpodobně si synáček roztříská držku o první kandelábr při pokusu o drift nebo o vybrání ostré zatáčky pod plynem aspoň ve 120 kmh, pokud to teda fotříkova fóbie hátépé s tuzingem z hypernovy zvládne, a s hodně velkou dávkou štěstí zmrzačí jen sebe
c) pokud má tatík tuningovou káru v pravém slova smyslu tuningu, tzn. maximální přizpůsobení jízdních a výkonových vlastností, tak s autem strávil tolik času a nabouchal do něj tolik peněz, že si dá pozor na synáčka...
Navíc celá tahle stupidně rádoby moralizující debata o hrách mi přijde dost mimo. Podle stejného metru bys potom musel zakázat program 2/3 médií, viz. tévé (z)nova a spol., nebot´ jejich program po 20:00 stojí vždy za to, mrtvoly, mrtvoly, arnold van stallone vyskočí z letadla, pádem postřílí půlku armády káeldéer, zbytku na zemi utrhne koule, všechny pobije, rozdá si to s Kim Ilovou dcerou a je hýrou.
Nemluvě o jiných pěkných intelektuálních libůstkách v TV. U hry se může argumentovat, že je přeci jenom interaktivní, ale stejně, pokud jsi vnímavý divák, výsledek je stejný. Takže když do ruky puber´ták dostane takovou hru, je to stejné riziko, jako když si na svém kompu ve svém pokojíčku pustí film typu Fast and Furious, který si včera stáhnul....