Nintendo 3DS

[Robot2037]

Vypadá to prostě jako kdyby bylo 3DS krabičkou, v níž je skutečně prostor.

ja jsem se chtel zeptat, resilo se to tady a pokud vim, tak to nikdo nevedel. to 3D je teda jakoby vevnitr v konzoli, nevystupuje z displeje ven?

nebo proste vypada to nejak takhle?

[ZeroOne]

Zacnu Street Fighterem. Celshadingova grafika vypadá jednoduše úžasně. Ze všech těch barev a tvarů oči až přecházejí a ve spojení s 3D je to doslovo "mindblowing". Osobně jsem SF nikdy nehrál, ale měl jsem za to, že v něm jde především o znalost všemožných kombinací. Proto mě překvapilo, že se hra ovládala více méně dvěmi tlačítky a všechn komba se vyvolávala zmáčknutím klávesy komba na dotykové obrazovce.

K tomu Street Fighteru jsem nekde cetl ze by melo jit nastavit bud jednodusi ovladani ktere bude asi fungovat tak nejak jak pises nebo nejaka "pro" varianta kde by snad nemeli jit pouzit prave ty komba z dotykove obrazovky. Samozrejme nevim jestli tohle nastaveni bylo mozne na te predvadecce.

Ale co me hlavne zajima jak se ovladal SF co se tyce presnosti circle padu? Napriklad na Xboxu a jeho standartnim ovladaci to nebylo nic moc a na poradnejsi hrani na Xboxu byl potreba fight stick. Problem u horsich ovladacu byva predevsim v presnosti sikmych smeru tj. sikmo dopredu dolu atd. Jak je na tom v tomhle ohledu Nintendo 3Ds. Docela rad bych si poridil tuhle hracku a k tomu z her prave SF 4.

[headhot]

na dotykovam ovladaci bude nastave ultra a super, jinak vsechno klasicky pres krizove ovladani. Nevim jak by nekdo na DS macka 3 tlacitka najednou jako na arcade.

[ZeroOne]

na dotykovam ovladaci bude nastave ultra a super, jinak vsechno klasicky pres krizove ovladani. Nevim jak by nekdo na DS macka 3 tlacitka najednou jako na arcade.

Nasel jsem k tomu tohe:

LITE/PRO CONTROL MODES

Using the touchscreen, use two new control schemes to pull off challenging moves with ease (Lite) and to better access button combinations such as throws and three punches (Pro).

Takze v tom pro nastaveni bude asi mozno na displeji mit neco jako 3xkick ale primo cely ultra combo asi ne.

[kubago]

vůbec nahované exy o 3DS mě zajímají (skvělá recenze )

3DS je ze spodu kovové ? tak a mám nasazenýho brouka v hlavě keré 3DS je krásnější modré nebo černé, taky bych si o chtěl 3DS ošahat abych věděl :(

Nebude kovove, jenom tak vypada. Kazde 3DS je slozeno ze tri barevnych vrstev:

http://tinycartridge.com/post/3080643474/iwata-asks-about-3ds-layers-anti-fingerprint-coating

[t3n]

na dotykovam ovladaci bude nastave ultra a super, jinak vsechno klasicky pres krizove ovladani. Nevim jak by nekdo na DS macka 3 tlacitka najednou jako na arcade.

velice jednoduse... problem je hlavne s d-padem, kterej je na 3DS umisten tak, ze se na tom neda poradne hrat a analog je na hrani tehle her moc nepresnej.

[Robot2037]

hele jeste me napada. ten krokomer, to bude fungovat asi jen kdyz budu mit 3DS zapnute, co? ja chodim pesky docela hodne, a tak me sbirani bodu do her zaujalo :D

ale zase nechci abych kdyz se projdu po praze se to pripojovalo ke vsem wifi co tu najde (a ze je jich tady hodne) a stahovalo to updaty a dalsi nesmyslny bordel...

[ZeroOne]

velice jednoduse... problem je hlavne s d-padem, kterej je na 3DS umisten tak, ze se na tom neda poradne hrat a analog je na hrani tehle her moc nepresnej.

Diky za komentar. To je prave toho ceho se na danem ovladani bojim a nevim jak moc ten jejich "revolucni" circle pad vec muze zmenit. Asi si budu muset holt pockat a vyzkouset.

Mam sice ted xbox i s fight stickem ale ten jsem chtel prodat a mit jen kapesni verzi SF na prilezitostnejsi hrani.

[Chenda]

Krokoměr bude fungovat když bude 3DSko ve Sleep módu. To samý ten SpotPass (taky doufam že tahle funkce pude zakázat)

[t3n]

Diky za komentar. To je prave toho ceho se na danem ovladani bojim a nevim jak moc ten jejich "revolucni" circle pad vec muze zmenit. Asi si budu muset holt pockat a vyzkouset.

Mam sice ted xbox i s fight stickem ale ten jsem chtel prodat a mit jen kapesni verzi SF na prilezitostnejsi hrani.

ja bych to neprodaval... ty portable verze bojovek jsou jen tak na blbnuti. pokud to myslis aspon trochu vazne tak je nejlepsi arcade stick ;]

nevim jak moc je ten stick na 3DS "revolucni", ale urcite to bude jen analogova packa s kruhovym gatem—vyborna vec na vetsinu her, nepochybuju o tom ze ten analog bude prijemnej na ovladani, ale pro bojovky proste maximalne nepresny ;]

[DeSmond]

Finální verze z lehkou korekturkou :)

Ačkoliv jsem sliboval, že své zážitky z představení 3DS české herní obci sepíšu bezprostředně po skončení akce, tak se tak nestalo. Domů jsem přišel bůh ví v kolik a ne že by nebyla chuť, ale chyběla síla se do sepsání prvních zkušeností s 3DS pustit. Obvzláště proto, že jich bylo opravdu mnoho.

Ale jak jsem slíbil, tak taky činím, ač trošku později.

Celá akce probíhala v kavárně NoD. Předpokládám, že mnohým z vás bude toto jméno stejně neznámé jako bylo mně. Kavárna s galerií se nachází v centru Prahy v bezprostřední blízkosti Pražského pivního muzea a restaurace Lokál. I proto mnozí z náštevníků spojili příjemné s užitečným a Muzeum piva navštívili.

Samotná akce byla pouze pro zvané, kterými byli povětšinou redaktoři herních medií a zaměstnanci či zástupci budoucích prodejců nového handheldu od Nintenda. Ale jak se ukázalo, nebyl jsem jediným "černým pasažérem" a našlo se víc takových nadšenců, kteří byli na akci propašováni. První nepříjemnost nás ovšem čekala hned před vstupem, kdy nebyli hostesky schopny na seznamu najít naše jména. Nakonec nám však uvěřili, že jsme zástupci nejmenovaného herního webu a na seznam nás připsali (očividně by tak nebyl problém se na předváděčku vetřít).

Hned po vstupu nám bylo jasné, že akce bude mít pohodovější průběh než jsme čekali. Kavárna měla dvě místnosti, kde se Conquest se svou akcí zabydlel. V první byl bar, kde bylo veškeré nealko a pivo podáváno zcela zdarma. V rohu byl pak rautový stůl. Vše bylo zadarmo, což jen zpříjemnilo celý požitek z této akce. V místnosti s barem bylo mnoho stolů, kde lidé volně konverzovali a mezi němi se proplétali hostesky, které nabízeli 3DS k vyzkoušení. V této místnosti pak byli pouze dva stoly věnované 3DS, dostanu se k nim později, jelikož jsem hlavní pozornost věnoval místnosti vedlejší.

Jak jistě tušíte, byla to hlavní hrací místnost. Nekonali se však žádné nepříjemné stojany, ke kterým by byli 3DSka přikovány. Místo toho bylo v místnosti 8 kulatých stolů, jimiž byly dírou ve středu protáhnuty 4 kabely napájející 4 3DS. Každý stůl nabízel jiný zážitek. Netrvalo dlouho a zasedl jsem netrpělivě k prvnímu stolu. A už když jsem se k němu blížil, zaplesalo mé srdce radostí, protože tu na volném místě bylo položeno 3DS s hrou, kterou jsem si chtěl vyzkoušet nejvíc, ale ani jsem nedoufal, že se jí zde dočkám. Řeč je samozřejmě o hře The Legend of Zelda: Ocarina of Time. Než se však pustím do popsání první z her, které jsem měl možnost vyzkoušet, pokusím se popsat zkušenosti se samotnou konzolí.

3DS je prostě krásné. Design mi z fotek vždy přišel tak trochu neohrabaný ve srovnání z designově čistím DS Lite. Konzole mě trochu odpuzovala svou zdánlivou robustností. Jak se však ukázalo, byly tyto mé obyvy zcela milné. 3DS je prostě sexy. Použité materiály působí luxusně, obvzláště pak použitý plast s rádoby perleťovou barvou. A ikdyž jsem přepokládal, že si vyberu 3DS v barvě modré, moje srdce si po dnu hraní získala elegantní barva černá, na které jsem nejvíce ocenil kovový (?) šlem okolo dolní části konzole. Jinak samozřejmě zůstává více méně vše při starém. Konzole se drží pořád stejně, přesto jsou drobné změny především kláves a jejich rozložení velkým kladem.

Největším plusem nového DS je samozřejmě joystick, který se zde nazývá Circle-padem. Funguje přesně jak jsem čekal. Je přiměřeně veliký, klade dostačný odpor a ovládání s ním je dokonale vyvážené. Rozhodně největší plus celé kontrukce. Dokonce i hraní stařičkého Maria se s Circle-padem změnilo v hrací euforii. Dále však není moc co chválit.

Tlačítka R a L se mi zdáli výrazně menší a po 5 hodinách hraní už mi jejich drobnost začala trochu vadit. Neustále mě jakožto velkého xboxového hráče, který už na DS delší dobu nehrál, vytáčelo prohození tlačítek X s Y a B s A, ale to není ani tak výtka jako spíš můj problém. Po hodince hraní jsem si navykl. Celé to bylo vlastně o zvyku. Pořád jsem hmatal do prázdna po tlačítku Start abych zapauzoval hru (což u dem stejně většinou nešlo). Tlaková tlačítka pod diplejem však fungují skvěle a jsou výrazně praktičtější. K D-padu se vyjadřovat nemůžu, protože ho žádná hra nevyužívala, všechny si vystačily s Circle-padem.

Dotykový displej se nijak nezměnil a popravdě řečeno jsem notnou dobu nevnímal ani větší velikost horního displeje. Zvuk hodnotit taky nebudu, protože byl povětšinou vyplý nebo jen velmi slabý a přiznám se, že jsem ani neměl potřebu ho zvyšovat, ale kam moje paměť sahá tak si nevzpomínám, že bych nikde viděl nástroj na štelování hlasitosti. A to jsem prohlédl 3DS důkladně několikrát, jelikož jsem se snažil dopátrat, kam že se to schovává stylus. Marně. Nakonec jsem se zaptal jedneho z pomocníku, kteří jednotlivé stoly obsluhovali a jejichž jediná úloha většinou spočívala v tom, že lidem radili, že si lze 3D efekt nastavit podle vlastních potřeb.

Jeden z pomocníků nám tak řekl, že stylus se zastrkuje přesně tam, kam jsme vidět nemohli, protože ono místo bylo zakryto nabíjecí vložkou, která byla k 3DS přišroubována, aby nebylo možné jej odnést. Stylus byl jen asi u tří stolů, u kterých ho hry vyloženě vyžadovaly. Byl opravdu příjemný do ruky. Je robustnější a výrazně delší než to pižlátko u starého DS. Dokonce byl tak dlouhý, až jsme se divili, jak se do 3DS vejde. Přišli jsme na to, že je vysouvací.

Teď však k tomu nejůležitějšímu, tedy 3D efektu. Hned u první hry jsem s úžasem zíral jak krásně 3D bez brýlí vypadá. Není to jen rádoby 3D (které zpravidla potkávám v kinech), ale opravdový hluboký prostor. Vypadá to prostě jako kdyby bylo 3DS krabičkou, v níž je skutečně prostor. Záhy jsem se ale přesvědčil, že stačí opravdu téměř až nepatrný pohyb stranou a 3D efekt se rozplyne. Pro hraní v tramvaji tak bude pravděpodobně nutné 3D efekt vypnout. Na druhou stranu to není tak strašné, jak jsem čekal a bezproblému jsem dokázal udržet 3DS tak, aby se 3D efekt nevytrácel.

Zajímavé na 3D je to, že mnohé hry vypadaly ve 2D nádherně hladce, jakmile se však prěply do 3D tak se linie mnohých objektů a postav tak trošku zostřila. Rozumějte, že to vypadalo jako by jste vypli anti-aliasing. U některých her to bylo znát víc u některých méně. Ono je to totiž celkově s hrami dost individuální. A tak pravděpodobně využijete štelování 3D efektu častěji než čekáte.

Pomocníci sami všem říkali, že vnímaní 3D je individuální a tak je nutné si ho nastavit tak, aby vám vyhovoval. Nestačí se však rozhodnout, že vám vyhovuje mít ho nikde uprostřed. Je totiž nutné ho u každé hry přenastavovat. U každé hry je totiž vnímáni 3D jiné. Nikde je vyloženě přehnané a na maximum se nedá koukat aniž byste cítili bolest v očích a nikdy je zase příšerně odflaklé a i na maximum téměř nepoznáte rozdíl. A tak nejen, že záleží na tom kdo hraje, ale i co hraje.

Já osobně jsem hrál více méně pořád na maximum, dokud jsem nenrazil na hru, kde jsem ani já 3D naplno neustál. Ale z ohlasů okolo vím, že mnoho lidí často volilo zlatou střední cestu. A také se samozřejmě vedli dohady o tom, jak je nastavení individuální, jak je 3D někde překrásné a jinde odfláknuté a dokonce se vedli debaty i o tom jak je u některých her 3D efekt zbytečný nikdy až vyloženě na obtíž.

Jinak ještě podotknu, že při přepínaní je opravdu realtimově vidět, jak se prohlubuje prostor. Některé hry jsou ovšem nastaveny tak hloupě, že mají v podstatě 2 pozici - vyplé a zaplé 3D a hloubka je více méně pořád stejná. Z hlediska hardwaru jsem snad zmínil vše podstatné. Později se ješte dostanu k softwarové výbavě, teď však konečně ke hrám. A než se vrátím tam, kde jsem skončil, tedy u Zeldy, napíšů zde seznam všech her, které byli k dispozici.

NINTENDO

AR Games

Face Raiders

Kid Icarus: Uprising

The Legend of Zelda: Ocarina of Time

Nintedogs + Cats

Pilotwing Resort

Steel Diver

VC: Super Mario World, The Legend of Zelda: Links Awakening

3rd Party vydavatelé

Dead or Alive Dimensions

James Noirs Hollywood Crimes

LEGO Star Wars III: The Clone Wars

PES 2011 3D

Rabbids Travel in time 3D

Resident Evil: The Mercenaries

Ridge Racer 3D

Samurai Warriors: Chronicles

Super Street Fighter IV 3D Edition

Super Monkey Ball 3D

The Sims 3

Combat of Giants: Dinosaurs 3D 3DS

Nehratelné video ukázky

MGS

Super Paper Mario

Mario Kart 3D

Animal Crossing 3D

Star Fox 64 3D

A teď tedy konečně k mým zážitkům s 3DS. To nejleší na začátek. Zasedl jsem ke stolu se Zeldou. Ačkoliv jsem po všelijakých videích a screenshotech proklínal grafiku, musím říct, že jsem byl na vlastní oči mile překvapen. 3DS má sice na víc, ale pokud nebude chtít Nintendo překopat celou hru, nebude Zelda nikdy vypadat jak Twilight Princess. Každopádně až na trošku horší textury pocvhala. Modely jsou krásně hladké. Tedy než přejdete do 3D, znatelný rozdíl to není, ale vidět to je. Nintendo si se svou vlastní technologií rozumí a 3D je nádherné. Přirozené, nerušící a oči mě z něj neboleli ani při maximálním 3D efektu.

K dispozici byli 3 krátké úseky z počatku hry. Konkrétně trénink v Kokiri Forest, level v Deku Tree a souboj z bossem, které ho jsem přemohl ani ne za minutu, ve finální hře bude předpokládám souboj těžší (jelikož i v původní hře byl). Hra vypadá už teď úžasně a stejně tak se i ovládá, těžko říct, co budou se hrou dělat do léta. Možná to byl jediný prozatím přemodelovaný level. Zajímavostí je, že při zaměřování prakem lze mířit pomocí gyroskopu, tedy nakláněním 3DS. Této funkce využívalo více her, její problém však tkví v tom, že se rozostřuje 3D efekt a při zaplém 3D je tato vlastnost téměř nepoužitelná. Ačkoliv jsem si myslel, že pro mě bude Zelda vrcholem, nebyla.

Jelikož jsme přišli už v jednu, měl jsem před sebou 6 hodin ve společnosti 3DS. Od jedné do sedmi byl čas na hrání, poté čas na paření. U mého prvního stolu na mě čekali ještě další dvě hry. Jednu jsem však s radostí vynechal a kromě VC Zeldy to byla jediná hra, kterou jsem nevyzkoušel a tou byl Super Monkey Ball 3D. Kamarád vedle mě hru měl a poté, co nadával jak zde působí 3D efekt hloupě mi stačilo jen nahlédnout na obrazovku abych zjistil, že tohle vynechám.

A tak jsem se přesunul Dead or Alive Dimensions. Ta byla u stolu hned dvakrát. Grafikou jsem byl uchvácen. Uvěřil jsem tomu, že 3DS výkonostně přebije Wii a ani ve srovnání s velkým next-gen konzolemi se nemusí stydět. Ne každý vývojář očividně dokáže výkonu 3DS využít. Ti z Dead or Alive to ale dokázali a z grafiky mi přecházeli oči. 3D bylo jedno z nejpovedenějších, obvzláště všemožné efkty vypadali ve 3D opravdu bravurně, což si neustále pocvhaloval muž sedící vedle mě. I ovladání pomocí kláves mi sedlo ví,c než to u Street Fightru a tak jsem z pocitem, že se na 3DS dočkáme nabušené, skvěle vypadající mlátičky odešel k dalšímu stolu. Tam na mě čekala čtveřice her, ale šlo pravděpodobně o nejhorší stůl v místnosti.

Jako první jsem zasedl k MGS, což my udělalo radost do doby, než jsem si uvědomil, že jde jen o video. Přesto video krásné. Grafika na vysoké úrovni a efekty okvětních lístků v níž Solid Snake bojoval vypadaly ve 3D famózně a já si jen posteskl, že si tenhle hit nemůžu zahrát.

Další se mi do ruky dostala hra Combat of Giants Dinosaurs 3D, která překvapivě nebyla oficiálně na rozdávaných a natišněných seznamech her. A není se co divit. Hra to byla úsměvná. Boj dvou dinosaurů na mě působil opravdu hloupě a ani grafika mě příliš neoslnila. Tedy do chvíle, kdy jsem nepřátelského dinosaura porazil a začal jsem pobíhat po džungli, která byla neuvěřitelně detailní a ve 3D působilo opravdu skvěle. Celá hra mi však přišla konceptuelně odfláklá. Nazval bych ji spíše hříčkou pro menší. V porovnání s tím, co však přišlo poté, by se dali dinosauři nazvat přímo epickou hrou.

Šlo samozějmě o otravné králíky z Rayman Rabing Rabbids (které se zde jmenovyli prostě Rabbids 3D), kterým se mi dařilo doposud úspěšně vyhýbat. A věděl jsem proč. Už úvodní video mi přišlo odfláklé. Hrál jsem si při něm se štelovačem 3D a zde mi přišel rozdíl mezi 2D a 3D téměř neznatelný. Rozhodně nejodfláknutější 3D ze všech. A stejně tak hra samotná. Ubohá, ošklivá a ničím nezábavná 2D plošinovka. Neměl jsem potřebu ani vyzkoušet, zda hra nenabízí víc a okamžitě jsem ji odložil a vrhl se na poslední hru u stolu.

James Noirs Hollywood Crimes je hra, o které jsem nevěděl vůbec nic. A pomocník u stolu se snažil, a to úspěšně, od hry všechny odradit tím, že upozorňoval, že je hra "hodně přemýšlecí" a při tom si syslil stylus, kterého bylo ke hrě zapotřebí. Mnoho lidí tento postoj ke hrě odradil, ne ovšem mě. A jsem rád, že jsem si hru zkusil. Svým konceptem dost přpomínala Laytona. Šlo o soubor všemožných hádanek a rébusů. Vše ovšem bylo ve 3D a v nádherné stylizaci 50.let. První hádanka vyloženě pracovala s 3D prostorem. V květináči byla květina (či aranž připomínající květinu) se žlutými a modrými květy a mým úkolem bylo otáčet kamerou tak dlouho, dokud se mi nezjevilo žluté číslo. S dobře zpracovaným 3D efektem to byl celkem zajímavý zážitek. Druhá hádanka byla zajímavá méně. V závěru to však vypadá jako dodstatečně kvalitní náhrada pro hádankáře za Laytona, kterého se jen tak nedočkáme.

Následoval přesun k dalšímu stolu. Na celé akci bylo hezké to, že ačkoliv se ji zúčastnilo celkem dost lidí, většina spíše koverzovala u baru a ani v době největšího návalu se mi nestalo, že bych si neměl sednout k volnému 3DS. Dáno to bylo možná tím, že většina zúčastněných byli lidi, kteří to brali vyloženě jako práci. A tak jsem třeba seděl u jednoho stolu s Janem Modrákem aka Bludrem a Mikolášem Tučkem alias Tukanem (vásníví hrači vědí) a oba dva vypadali, že je hraní až obtěžuje. Tukana jsem pak viděl se jen u baru vykecávat. A Modrák se mnou zasedl k Street Fighterovi, po půl minutě hraní řekl, že ho to nebaví, zkusil Resident, řekl že to celkem ujde a odešel. Chápu, že takové akce mají na denním pořádku a už je tolik neberou jako mě, fanouška, jenž může nakouknout za oponu, přesto jsem jimi byl lehce znechucen.

Ale zpět ke hrám. U dalšiho stolu mě čekal Virtual Console a hra Super Mario World. Není moc co řešit. Klasický a nejpůvodnější Mario, který se Circle-padem ovládal bravurně a tak i v té záplavě 3D titulů udržel mou pozornost. U stolu byla co se týče VC i Zelda, konkrétně první handheldová s podtitulem Links Awakening, k té jsem se ovšem nedostal.

A jako kontrast VC byl u stolu dvakrát PES. K tomu lze dodat jen jedno. Parádní fotbal. Grafika čístá, animaci bezproblémové, 3D povedené. Zajímavé bylo, že se nehrálo s obyčejnou televizní kamerou, ale se zvláštní dynmaickou kamerou. Ve výsledku to ale gunfovalo skvěle a to říkám jako hráč, kterého všechny FIFy a PESy přestali už dávno bavit. Bohužel jsem neměl tolik času na hraní, aby mi ovládańi přešlo do krve a tak jsem nevstřelil ani jeden gól. Po poločase na mě vybafla klasická černá obrazovka s nápisem "Thanks for playing".

A tak jsem se vydal vyhlížet další zážitky k vedlejšímu stolu. Ten stolek jsem nazval nejhezčím stolkem na celé akci. Předvedl totiž dvě, dle mého názoru, nejlépe vypadající hry: Street Fightera a Resident Evil. Začnu Street Fighterem. Celshadingova grafika vypadá jednoduše úžasně. Ze všech těch barev a tvarů oči až přecházejí a ve spojení s 3D je to doslova "mindblowing". Osobně jsem SF nikdy nehrál, ale měl jsem za to, že v něm jde především o znalost všemožných kombinací. Proto mě překvapilo, že se hra ovládala více méně dvěmi tlačítky a všechny komba se vyvolávala zmáčknutím klávesy komba na dotykové obrazovce. Po stránce ovládáni tak asi hodně zjednodušené (DoA mi sedlo více), ovšem vizuální požitek je neposatelný.

Graficky však tuhle hru strčil do kapsy Residnt Evil: The Mercenaries 3D. Když jsem poprvé spustil hru, zarazil se mi až dech, když jsem spatřil jak moc je hra podobná konzolovému pátemů dílu. Možnosti 3DS jsou větší než jsem očekával. A porovnám-li to třeba se záběry z Uncharted z NGP, nevidím moc velký rozdíl. Ono je ale vždy něco jiného vidět fotky a vidět hru naživo.

3D efekt byl jeden z těch přirozených, nevybočoval ani jedním směrem. Ovládáni by samozřejmě vyžadovalo dva Circle-pady. Takto jste vždy museli nikam doběhnout, tam podržet R pro zaměřování a Y pak postřílet nepřátele. Na výber byli dvě mise. Jedna z africké vesničky známé z 5. dílu a druhá ze zašmuřené, až středověké vesničky plné satanášů, pravděpodobně z 4. dílu. Střílet zombíky jste pak mohli se čtyřmi postavami s různým zbraňovím arzenálem. Zkusil jsem hned několik her a nakonec jsem si na obvládání zvykl, jelikož se postavy umí strašně rychle otáčet. Nejvíce mě bavilo s jednou postavou podřezávat nožem stanášum hlavy. Residenta si mnoho lidí pochvalovalo jako nejlépší hru ze všech herních ukázek.

Abych mohl prohlásit, zda je to pravda, musel jsem se přesunout dál a vyzkoušet další hru. Tou bylo pohoroma v podobě Nintendogs. Upřímně nechápu, co na tom všichni mají a co jsem na tom měl kdysi i já. Nuda na druhou. Graficky mi původní Nintendogs přišli jako vrchol DS, zde to ale neplatí a grafika mi přijde odfláklá. Jinak jsou to ti samý Nintendogs s tim rozdílem, že jsou tam kočky. U téhle jsem se zdržel asi stejně dlouho jako u Rabbids, takže si domyslete jaký na ni mám názor.

A kdo by vydržel hrát Nintendogs, když vedle vás leží Kid Icarus. Na tuhle hru jsem se opravdu těšil a rozhodně jsem nebyl zklamaný. Hra vypadá úžasně a leckterou Wii hru by strčila do kapsy. Princip hry je jak jisťe víte prostý, stejně jako ovládáni. Circle-padem ovládáte Pitův (hlavní hrdina) let, stylusem pak zaměřovač a Lkem střílíte. Pit si tak letí vzduchem a střilí to do všelijakých potvor. Jakkoliv nudně to zní, úžasně se to hraje. Odladěné odvládání v kombinaci s vizuálním fetišem a skvělým hlubokým 3D dělá z Kid Icarus jednou z nejnadějnějších her na 3DS. Když jsem prolítal temným kameným údolím, byl to ten nejlepší 3D zážitek z celé akce. Hra mě pak jen trochu zklamala v "chodící" části, která je doufám ještě ve vývoji, protože jak dobře se hraje létající část, tak špatně se hraje část chodící. K dispozici byli dva levely, jeden s označeným EASY, druhý s označením HARD, jeden prosluněný, druhý potemnělý, oba dva neskutečné zábavné.

V tuhle chvílí jsem to nevydržel, přeskočil pár stolů a vrhl se na to, co upoutávalo mou pozornost hodně dlouho, tedy AR Games, neboli rozšířená realita. Konkrétně level (karta), kterou všichni znáte z E3, tedy souboj s drakem. Celé to působí úžasně. Po položení karty začne na displeji 3DS karta zářit a vystoupí z ní digitální svět. Vaším úkolem je střilet digitální terče, které jsou položeny na reálném stole. Jelikož k vám jsou některé zády, je potřeba obejít stůl a střílet z jiného úhlu.

Stejnou taktiku musíte použít na obrovského draka. Celá tahle hříčka působí unikátním a svěžím dojmem. Jediný problém jsem měl s tím, že to chvilkama bylo na 3DS moc a občas se AR sekalo. K dispozici byla bohužel jen tato jedina karta. S kamarádem jsme přemýšleli jakou formou bude AR distribuované, jelikož u každého stolku byla vždy krabička od hry s vytištěným coverem. Stejně i zde a tak jsme spekulovali, zda se nebude tato hra prodávat samostatně jako sada karet, které budete moci kupovat i zvlášť. Nakonec jsme szjistili, že AR games je zabudovaný software a v materiálech, které nám při odchodu hostesky rozdali jsme se dozvěděli, že součástí balení 3DS bude šest karet, což dozajista potěší.

Celé tohle kolečko se nám podařilo obejít asi za hodinu a půl a tak jsem si říkal, co tu budem dále dělat. Šli jsme se proto osvěžit nápoji zdarma a poté jsme se vrátili. Očividně toho bylo ještě mnoho prěd námi.

A čekal nás další nášup. Trochu skepticky jsem došel ke stolku se hrou Pilotwings Resort. Čekal jsem hloupou Nintendovskou bundlovou hru. Dostal jsem velmi příjemnou a především krásnou hru. Grafika je nádherně ostrá a čistá a hravě předči všechny sporty z Wii. Problém jsem měl ovšem s 3D. Poprvé mi přišlo maximální nastavení nepřirozené až přehnané a musel jsem si ho tak snížit.

Samotná hra mi nabídla tři létací stroje. Jetpack, letadlo a rogalo. S těmito stroji jsem mohl buď přistávát, nebo prolétávat checkpointy a nebo využít módu volné jídy na tropickém ostrově. Ten je opravdu nadhérný a to až tak moc, že mě mrzelo, že budu věčně jen létat v oblacích. Ocenil bych třeba jízdu na skůtrech či buginách.

Každopádně, pominuli 3D efekt, jsem byl z hry mile překvapen, až nadšen a strávil jsem u ní opravdu mnoho času. Možná z toho důvodu, že už docházely hry ke hraní (stejně jako lidí co měli chuť 3DS vyzkoušet).

U stolu se pak nacházela ješte hra s názvem Steel Diver. Jednoduše řečeno šlo o ponorky. Dalo by se ale říct, že šlo o dvě hry v jednom. Zaprvé jste mohly přes periskop v prostoru sestřelovat se svojí ponorkou lodě (případně ponorky). Já jsem dostal ke sestřelování lodí v bouři, takže jsem měl možnost shlédnout nádherně rozbouřené moře. V kombinaci s 3D efektem a příjemným interfacem (ke kterému bylo nutné použít stylus a ten byl u stolu bohužel jen jeden, ačkoliv Steel Diverové byli 2) na mě hra působila velice reálným dojmem. Zajimávé je, že se stejně jako v Zeldě dalo mířit pomocí gyroskopu, což s sebou přinášelo stejný nešvar jako u Zeldy v podobě rozdvojeného obrazu. Mile mě i potěšilo, když jsem byl zasažen torpédem, interface na spodní obrazovce, který připomínal vnitřek ponorky, se zničil, vytvořila se v něm díra, kterou začla do ponorky téct voda a dokud jsem ji stylusem neucpal, byla ponorka neovladatelná.

Mnohým hráčům ale uniklo, že hra má dvě části. Dalo by se říct, že šlo od dvě hry v jednom. Krom střílení z pohledu vlastní osoby jste v kampani mohli s několika typy ponorek proplouvat mořem, vyhýbat se všelijakým nástrahám a ničit nepřátele. To vše ale ve 2D. Netřeba ovšem věšet hlavu. Jde sice o klasicky plošinovkový 2D pohled, ale stejně jako v novém Mariovi jsou objekty vymodelovány v 3D. A tak i zde vynikne 3D efekt, například když v moři minete hejno ryb, srdce zaplesá radostí. Navíc si můžete vybrat z několika typů ponorek, které se liší nejen vzhledem a velikostí, ale i ovládáním. To je řešené celé dotekově, opět přes interface napodobující vnitřek ponorky. Nekteré ponorky můžou střilet až 4 torpéda za sebou, některé zase vertikální torpéda.

Každá ponorka má svá pro i proti. Pro mě osobně byla tato hra možná největším překvapením, protože na první pohled vypadá zcela obyčejně, přesto jsem u ni strávil asi nejvíce času.

Bohužel už mi zbýval poslední stůl a tak jsem se cestou k němu zastavil ještě na pár her Street Fightera a Resident Evilu (s tím jsem si opravdu užil dost zábavy, jen mě mrzelo, že hru nebude svazovat žádný příběh, těším se proto víc na Relevations). Zde jsem pomocníky zaslechl se bavit o jakési skákačce, která nejde dohrát (to byla výzva).

U posledního stolu jsem si domyslel, že půjde pravděpodobně o LEGO Star Wars. Tento stůl, ač poslední, byl stolem velmi "nabitým". Zpravidla se u stolů vyskytovalo více stejných her, zde byli však 4 různé hry. The Sims 3, LEGO Star Wars, Samurai Warriors a Ridge Racer 3D. Já se nejvíc těšil na Ridge Racer, protože šlo o jediné závody na akci, krom toho šlo o jeden jediný kus.

Kamarád mi řekl, že je tam 3D zbytečné, až překáží. Když jsem hru spustil, pochopil jsem, co myslel. 3D efekt je při maximu opravdu hodně hluboký. Pokud se soustředíte na trať před sebou, působí vše dokonale a jde o intenzivní zážitek. Jakmile ovšem váš pohled sklouzne ze silnice na váš automobil či okolní prostředí, zatočí se vám hlava a rozbolí vás oči. Vše najednou působí strašně nepřirozeně. Buď se tedy musíte soustředit neustále na silnici před sebou a nebo si pohrát s nastavením 3D (nejlépe ho úplně vypnout).

K samotnému Ridge Racerovi lze pak říct toto. Hraje se skvěle. Vypadá ovšem hůř. Pořád jsem si říkal, že ta hra může vypadat minimálně o třídu líp. Graficky mi až nepříjemně moc připomínala Ashalt Urban z původního DS. Zvláštní je, že Ridge Racer byl asi nejžádanější hrou. Během hraní jsem několik zaslechl návštěvníky, jak se o Ridge Racerovi baví a nemůžou se ho dočkat. Zatímco jsem ho měl sám možnost vyzkoušet přišel asi třikrát jeden muž k našemu stolu a na Ridge Racera se ptal. Když se mu dostal do ruky, byl očividně zklamán. Po minutě ho smutně odložil.

Zajímavé je, že pomocníci říkali, že zatím nikdo nedojel první. Pochopil jsem to tak, že nikdo nezajel nejlepší čas. Já sám jsem bez problému dojel několikrát první a když pak kamarád nadšeně vykřikl, že také dojel první s podivem jsem se na něj podíval. Řekl jsem mu, že jsem taky dojel první a že pomocníci pravděpodobně mysleli že nikdo nezdolal nejlepší čas. Mýlil jsem se. Pomocníci asi nebyli velcí hráči (a pozorovatelé) a nikomu z nich se opravdu nepodařilo dojet jako první.

Ale pořád jsem si dělal zálusk na LEGO Star Wars. To, že nikdo údajně demo nedokončil mi po předchozích zkušenostech s Ridge Racerem nepřišlo už tak překvapivé. Tedy do chvíle než si pravděpodobně velký hráč vylámal na hře zuby, věděl co má udělat, ale nevěděl jak. Několik pomocníku si nad jeho hraním také marně lámalo hlavou. Když jsem se k LEGU dostal já (skoro jsem ho až vytrhl z ruky kamarádovi, který byl v úzkých už po minutě) dohrál jsem ho bez potíží. Jelikož podstatně ubylo hráčů, pomocníci se začli nudit a mnoho z nich se mi pokusilo LEGO uzmout a vecpat mi místo něj Sims či Samurai, včetně dvou slečen, které poté byly očividně udiveny mým výkonem, když jsem po závěrečném videu od stolu hrdě odešel, ve tváři pohled "to jsem vám to natřel". Každopádně mi toto chování přišlo opravdu neprofesionální.

Co se LEGA týče, nepřekvapilo. Čekal jsem opravdu zábavnou hru, kterou jsem dostal. Od DS nastal velký posun a graficky se můžou nové LEGO Star Wars klidně rovnat těm konzolovým, potažmo počítačovým. 3D efekt neoslnil, ale nepřekážel. Hratelnostně jde o klasické LEGO Star Wars. Trošku jsme jen dumali nad tím o jaké Star Wars jde. Hra sice měla cover, ale bez názvu. Já jsem všem říkal, že půjde pravděpodobně o Clone Wars, usuzoval jsem tak podle podivného Yody. Měl jsem pravdu. Hratelné demo bylo první epizodou televizního seriálu (pro znalce). Jelikož už běží 3. série, a bude-li platit co epizoda, to herní kapitola, tak budou nové LEGO Star Wars opravdu kvalitní trvanlivou zábavou.

Než jsme se však k LEGO Star Wars dostal, krátil jsem si čekání u Samurais Warriora. Upřímně mě hra nenadchla. Byla to taková ta klasická samurájská rubačka na obrovském územi proti armádě protivníků. Hratelnostně nezajímavé bušení do tlačítek (za celou dobu jsem nebyl schopen si zapamatovat ovládání a to jsem u hry strávil kvůli čekání Na LEGO SW celkem dost času).

Graficky nevyvážený půměr. Hra měla své světlé chvilky, které vypadali úžasně, povětšinu času však vypadala jako port z NDS. 3D efekt příjemný, jeden z těch hlubších. Určitě ale nešlo o hru, která by výrazně upoutala moji pozornost.

Přesto šlo o kvalitní hru v porovnáni se Sims 3. Ty nechtěl hrát vůbec nidko. Ani ženy. Jakmile totiž zjistili, že jde jen o vytváření Simíka bez vlastního hraní, opadl u nich zájem. Já jsem si hru na chvíli zkusil, protože mě zajímala možnost si vytvořit simíka podle fotky. Moc dobře to nefungovalo, vypadal jsem jako oteklý bodlák, což ve skutečnosti nevypadám (alespoň ne tak moc). A tak jsem dal hru radši stranou. 3D efekt průměrný, graficky bych řekl, že vypadají Sims 3 na 3DS stejně jako Sims 2 z PC. Nerad bych se ale unáhlil, jelikož jsem "hrál" opravdu jen chvíli.

A bylo dohráno. Smutně jsem shledal, že v této místnosti mě už nic nového nečeká. S překvapením jsem zjistil, že už je pět hodin. Šli jsme se tedy občerstvit a cestou jsme se stavili ještě u dvou posledních stolů. Jeden přejdu opravdu rychle. Byli u nich totiž jen nehratelné ukázky her Super Paper Mario, Animal Crossing 3D, Mario Kart 3D a Star Fox 64 3D. Paper Mario vypadal hezky, jen bych čekal trošku víc od 3D, hra je sice ve 2D, ale jistě víte, že třetí rozmě zde hraje velice důležitou roli. Jenže to byl problém všech videí. Schodli jsme se, že všechna videa na nás působí oproti hrám, které jsme měli možnost hrát, velice ploše. Animal Crossing vypadá víceméně pořád stejně, Star Fox bohužel taky (upřímně mi připomínal 64kovou verzi až moc, v porovnání se zeldou a doufam, že je neustále označen štítkem "Work in progress"). Mario Kart vypadal tak nějak obyčejně. Upřímně jsem čekal trošku víc a věřím, že finální verze hry bude vypadat znatelně lépe. 3D efekt pořád stejně plochý.

A zbýval nám už jen jediný stůl, tedy tzv. "softwarový stůl". U všech herních ukázek samozřejmě nebyla možnost si prohlédnou menu a softwarovou výbavu 3DS a mohli jste mačkat tlačítko Home jak jste chtěli (a já to i dělal). U tohoto stolu jste si však mohli prohlédnout menu 3DS a dokonce vyzkoušet i převážnou většinu softwarové výbavy. Pominu položky jako pouštění hudby či spuštění hry. Prvně jsem proto zavítal do možnosti focení. 3D fotky sice fungují, ale kvalita pořízených snímku je tak bídná, že se to snad ani nedá popsat. Má pocit, že ani jeden z foťáku nemá více jak 1 mpx, což by odpovídalo. Snímky jsou prostě ošklivé. Jinak s nimi můžete nadále pracovat a třeba do nich psát či kreslit.

Z dalšího softwaru pak stojí za zmínku jen dva kousky. Mii Maker a zabudovanou hru Face Raiders. O AR Games už se rozepisovat nehodlám a webový prohlížeč byl samozřejmě nepřítomen, stejně jako bude i při launchi. Začnu s Mii Makerem. Ten je obdobný jako u Wii a to se vším všudy včetně Mii Plaza. Jediná zajímavá možnost je udělat si Mii podle vlastní fotky. Stačí se jen vyfotit vnitřní kamerkou a software udělá většinu práce za vás (musíte si jen vybrat pohlaví, barvu kůže a styl vlasů). Dle mého názoru fungoval software lépe než u Sims 3 a byl jsem sám sobě více podobný. Tuto funkci Mii makeru jsem tak velice ocenil.

To nejlepší na konec. Hru Face Raiders jistě mnozí z vás znáte. Z části dosti připomína AR. Pomocí vnější kamery nikoho vyfotíte, hra si vystřihne obličej který dokáze i celkem slušně rozanimovat (až jsem se domníval, že hráči prěde mnou museli gesta nahrát). Tento obličej pak lítá kolem vás (ve stylu AR games doslova ve vašem okolí) a vaším úkolem je do hlav střílet. Můsíte se často hýbat až o 360 stupňů, takže na hraní v tramvaji zapomeňte, nechcete-li být všem pro smích. U hry jsem se hodně nasmál hlavně kvuli grimasám obličejů. Dokonce se setkáte i tváří v tvář s Bossem, na kterého obyčejné střílení neplatí. 3D efekt občas překážel, jelikož se kvůli neustálým pohybům 3DS obraz rozdvojoval. Každopádně nápad je to k nezaplacení a jistě potěší i to, že bude software ke konzoli zdarma.

Než jsem se nadál, bylo už téměř šest a jelikož jsem spěchal na schůzku, museli jsme vyrazit. Nemohli jsme se ani zdržet na slibovanou funky party, probíhající od osmi. Vzali jsme si ze šatny své kabáty (já jsem musel šatnářku přemluvit, aby mi kabát vydala, protože jsem již tradičně ztratil lístek od šatny) a vyrazili pryč plni dojmů. V mém případě dojmů pozitivních, v případě kamaráda spíše naopak. Mě se jen potvrdilo, že 3D funguje a 3DS si skutečně koupím, kamarádovi se potvrdil přesný opak.

Každopádně nejsem přesvědčen, že si pořídím 3DS v den vydání, jelikož jsme při odchodu byli obdorováni krom úsměvů od krásných hostesek i promo materiály včetně tiskového prohlášení Conquestu (které jsem ještě nepřečtl, až tak učíním doplním článek i jeho výtahem). Naneštěstí jsme v bílých destičkách s logem Nintenda našli i seznam launch titulů a mě se jen potvrdilo, že s koupí 3DS není kam spěchat, protože většina pecek, které jsem měl možnost si vyzkoušet si na své vydání minimálně do léta počká.

Pokud jste dočetli až sem, máte zde odměnu v pofobě seznamu launch titulů (který tady už stejně zveřejněný byl, ale ať máte vše pohromadě, tak ho zde vypíši).

LAUNCH TITULY

Pilotwings Resort

Nintendogs + cats Golden Tetriever and New Friends

Nintendogs + cats French Bulldog and New Friends

Nintendogs + cats Toy Poodle and New Friends

Super Street Fighter IV 3D EDition

The Sims 3

PES 2011 3D

LEGO Star Wars III: The Clone Wars

Ridge Racer 3D

Super Monkey Ball 3D

Samurai Warriors: Chronicles

Asphalt 3D

Tom Clancys Ghost Racon: Shadow Wars

Tom Clancys Splinter Cell 3D

Rayman 3D

Podle přiloženého prohlášení hry, které vyjdou nedlouho poté:

Steel Diver

Tehe Legend of Zelda: Ocarina of Time 3D

Star Fox 64 3D

Kid Icarus: Uprising

Mario Kart

Animal Crossing

Paper Mario

Tyto hry budou dostupné týden po zahájení prodeje 3DS v Evropě:

Resident Evil: The Mercenaries 3D

Madden NFL Football

Crush 3D

Thor: God of Thunder

Puzzle Bobble Universe

Dead or Alive Dimensions

James Noirs Hollywood Crimes

Driver Renegade 3D

Rabbids 3D

Combat of Giants Dinosaurs 3D

PS: Neblahé účinky na organismus nezpozorovány a to ani po 5 hodiných více méně nepřetržítého hraní.

Nejlepší hra: Resident Evil

Nejhorší hra: Rabbids 3D

Nejzábanější hra: Face Raiders

Nejlepší grafika: Resident Evil

Nejhezčí hra: Kid Icarus

Nejlepší 3D: Kid Icarus

Nejhorší 3D: Ridge Racer

Největší zklamání: Ridge Racer

Největší překvapení: James Noirs Hollywood Crimes

Dnes odjíŽdím na týden pryč a bohužel už nestihnu pročíst všechny materiály co jsem obdržel. Proto jsem je vyfotil (bohužel nemám scan) a můžete je stágnout zde. Kvalita je sice slabá, ale přečíst se to (až na leták) dá. A věřím, že se najdou fanoušci co hltají každé slovo a tak jsem jim to chtěl dopřát ;)

[Lazyt]

Nebude kovove, jenom tak vypada. Kazde 3DS je slozeno ze tri barevnych vrstev:

http://tinycartridge.com/post/3080643474/iwata-asks-about-3ds-layers-anti-fingerprint-coating

Tohle je perfektní ! už žádné finger prints!

[nuguien]

Škoda že neni vyfocený 3DS ale to se asi nesmělo fotit.

[DeSmond]

Škoda že neni vyfocený 3DS ale to se asi nesmělo fotit.

S tim focenim do bylo slozitejsi. Byli dost haklivy na foceni displeje a vzhledem k tomu ze jsem mel jen mobil tak se mi to po tech zkusenostech ostatni nechtelo hrotit, kazdopadne mi prislo i zbytecne fotit, protoze 3DS uz jste vsichni videli a tady balo stejne a jak rikam hry bych vam vyfotit nesmel...

[Lazyt]

no ja si mysli mze jste hrali stejny demoverze co meli i na amsterdemu nebo Americký prezentaci podle toho jak si to psal. Asi je to tak celosvětově.

-Virutal Console vyjde v Launch day. (ale nevím jestli pro EU)

[DeSmond]

no ja si mysli mze jste hrali stejny demoverze co meli i na amsterdemu nebo Americký prezentaci podle toho jak si to psal. Asi je to tak celosvětově.

-Virutal Console vyjde v Launch day. (ale nevím jestli pro EU)

To jsme meli zcela urcite, ale tady se to dalo bez problemu ohlidat z E3 nebo japonska to podle me vzhledem k kvalite unikala, byly to velke akce...

[nuguien]

A multitasking nějakej trochu omezenej to nemá? jako třeba že bude program na puštění hudby a pak aplikace poběží ale uvidíš druhou kterou sis pustil..? Usuzuju že nemá protože to bylo zatim u všech DSek

[DeSmond]

A multitasking nějakej trochu omezenej to nemá? jako třeba že bude program na puštění hudby a pak aplikace poběží ale uvidíš druhou kterou sis pustil..? Usuzuju že nemá protože to bylo zatim u všech DSek

Myslim ze to uz by si chtel moc, preci jen je to porad herni konzole a ne multimedialni zarizeni...

[t3n]

da se pomoci home buttonu behem hrani vyvolat aspon nejaka obrazovka kde by bylo datum a cas? tahle funkce mi celkem chybi u DSi (jsem rozmazlenej z PSP). i Wii to umi, akorat nezobrazuje zadny uzitecny informace takze je to vlastne uplne k nicemu (⊙︿⊙)

[Lazyt]

Ano!

nintendo mi prostě čte myšlenky. Já jsem si přál aby na další DS konzoli vyšlo nové tlačítko a to tlačítko home menu které by mohlo zobrazovat mnohé informace o hře a nebo hru jednoduše zapauzovat. Po stisknutí HOME tlačítka se zobrazí hlavní nabídka a dál to už jistě znáte

[t3n]

hura... ne ze by to bylo neco revolucniho, spis naopak, ale tahle funkce fakt chybela ;] taky se mi libi ten predelanej GUI, hlavne ze vyuziva i horni display.

[nodobre]

A neviet nahodou ci sa tam bude dat vsunut pam. karta alebo ci to bude mat vstavanu pamat aby sa tam dali skopirova hudba,obrazky a videa alebo si budem muset pockat n flash kartu?

[t3n]

vsechny 3DS budou mit SD slot.

melo ho uz DSi, odstranovat ho by byla docela pitomina ;]

[Lazyt]

Tak 3DS bere formáty karet SDHC - při koupi 3DS je v každém balení obsažena jedna SD karta s pamětí 2GB a pamět na 3DS bude 1.5GB

[Trany]

Jé, jsem vůbec nečekal že to bude mít tak velkou vnitřní paměť :D a přibalené SDčko taky není k zahození :)